Aloe bellatula Reynolds (1956)

POPIS: Bez kmínku, hustě odnožuje do shluků růžic. Listů v růžici je okolo 15, jsou protáhlé, 10-13x1 cm, tmavě zelené s množstvím matně zelených teček a čárek. Zuby jsou 1 mm velké, měké, k vrcholu listu zpravidla chybí. Květenství až 60 cm dlouhé, nevětvící sea nese až asi 35 korálově červěně zbarvených květů se světlejší špičkou k. lístků. Jméno vychází z latinského bellus - krásný.
ROZŠÍŘENÍ: Madagascar (Fianarantsoa), blízko Zazafotsy
MOŽNÉ ZÁMĚNY: Patrně totožná s A. perrieri, která má ovšem listy až 20-25 cm dlouhé. Pokud nekvete, snadno zaměnitelná s bílekvetoucí Aloe albiflora. Většina v ČR prodávaných A. bellatula jsou v pravděpodobně A perrieri. Někteří autoři považují A. bellatula a A. perrieri za identické taxony. "Zásadním rozdílem" je délka listu, kdy A. bellatula by měla mít kratší listy, pouze do délky 10-12 cm dlouhé proti až 25 cm dlouhým listům v případě A. perrieri
PĚSTOVÁNÍ: Snadno se pěstuje i množí (a to jak semenem tak i řízky), vděčná miniatura.

<

Aloe bellatula kulturní rostliny	Aloe bellatula květ	Aloe bellatula květ