Aloe perrieri Reynolds (1956)

POPIS: Rostliny bez kmínku, hustě odnožující so skupin růžic. Listů je asi 10-15 jsou do 15 (max.25)x1,5-2 cm velké (vzácně i o něco delší), tmavě zelené až hnědo-zelené a s množstvím matných skvrn. Okrajové zuby jsou bílé, pevné a asi 1 mm velké s rozestupem 1-2 mm. Květy jsou temně až světle růžové s bílým ústím a jsou na jednoduchém, až 60 cm dlouhém stvolu. Vlastní hrozen květů je 15-20 cm dlouhý, poměřně řídký a je tvořen cca 20 kvítky. v ČR kvete v listopadu až lednu. Na lokalitě kvete březen až květen.
ROZŠÍŘENÍ: Madagascar (Fianarantsoa Provincie, granitové kopce okolo Zazafotsy a Ihosy)
MOŽNÉ ZÁMĚNY: Blízce příbuznými jsou A. bellatula a A. albiflora. Většina v ČR prodávaných A. bellatula jsou v pravděpodobně A perrieri. Někteří autoři považují bellatula a perrieri za identické rostliny. "Zásadním rozdílem" je délka listu, kdy A. bellatula by měla mít listy pouze max. 10-12 cm dlouhé proti až 25 cm dlouhým listům A. perrieri .
PĚSTOVÁNÍ: Podobné jako většina madagaskarských aloí. Snadno se vegetativně množí a není náročná.

Aloe perrieri kulturní rostlina	Aloe perrieri kulturní rostlina	Aloe perrieri kulturní rostlina
Aloe perrieri květy	Aloe perrieri kulturní rostlina